|
|
Vývoj české krajní pravice po roce 1989
Kameník, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.
|
|
|
Vývoj české krajní pravice po roce 1989
Kameník, Martin ; Charvát, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Diplomová práce Vývoj české krajní pravice po roce 1989 se zabývá třemi nejvýraznějšími krajně pravicovými stranami po roce 1989, jimiž jsou Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ), Národní strana (NS) a Dělnická strana (DS). Jediný krajně pravicový subjekt, který se dokázal prosadit na české politické scéně a získat zastoupení v parlamentu, byla SPR-RSČ. Zbylé dvě strany byly ve volbách neúspešné. Práce má ambici objasnit, proč SPR-RSČ dokázala být úspěšná a ostaní strany NS a DS nikoli. Nejprve je ale v práci vysvětlen samotný pojem krajní pravice. Poté následuje kapitola o SPR-RSČ, která byla významnou politickou stranou devadesátých let, ovšem po neúspěšných volbách 1998 se postupně stala okrajovou politickou silou. Další část pojednáva o NS, která ve volbách byla velmi neúspěšná, ale dokázala svými akcemi upoutat pozornost českých médií. Rovněž práce obsahuje kapitolu o DS, která jako jediná strana byla po roce 1989 Nejvyšším správním soudem rozpuštěna. Avšak strana dnes funguje pod názvem Dělnická strana sociální spravedlnosti a v současné době je nejúspěšnější krajně pravicovou formací. Posléze následuje stěžejní kapitola objasňující příčiny úspěchu SPR-RSČ a neúspěchu NS a DS.
|
|
|
Mediální obraz zrušení Dělnické strany ve zpravodajství ČT24
Štěpán, Petr ; Lokšík, Martin (vedoucí práce) ; Láb, Filip (oponent)
Práce se zabývá tím, jak Česká televize informovala na svém kanálu ČT24 v rámci zpravodajské relace Události o druhém soudním procesu s extrémní Dělnickou stranou, kterou později Nejvyšší správní soud rozpustil. Stalo se tak vůbec poprvé v historii samostatné České republiky. Práce se zpočátku zaměřuje na představení problematiky extremismu a vysvětlení základních pojmů. Poté přechází ke stručnému výkladu historie pravicového extremismu v českých zemích od dvacátých let dvacátého století po současnost. Na základě historie extremismu práce popisuje historii Dělnické strany a Dělnické strany sociální spravedlnosti, jejichž existence přímo na historii českého pravicového extremismu navazuje. V praktické části se pak práce zabývá samotným zpracováním reportáží o soudu s Dělnickou stranou. Všímá si hlavně obrazového a jazykového zpracování, objektivity, vyváženosti, udělené míry důležitosti či tematického zaměření a toho, jak redaktoři ČT pojali obraz jednotlivých aktérů reportáží a jak se postavili k důkazům o spojení Dělnické strany s neonacistickou scénou.
|
host ::
RSS.